V sobotu 14. května od 16:30 se v Galerii a muzeu M. D. Rettigové uskuteční přestavení YU (Peří).
Čas na návrat k znakům vyrytým do kostí, kamenných stěn, pyramid a chrámů. Dvě postavy, snad jsou na začátku, snad na konci. Možná je to muž a žena, možná jen dvě loutky daleko na svém zapomenutém ostrově. Postavy nejsou individuální ani jednoznačné. Jsou jako sešité a sestavené z různých částí, ze zbytků, ze snů, z vášní. Každou chvíli se rozpadají a přeměňují. V tomto pohybu směřují neodvratně ke svému konečnému tvaru. Demonstrace nemožnosti zpřítomnit cokoliv z historie pomocí vyprávění příběhu. Paměť je jako kartotéka s fotografickými snímky, není v ní žádný děj, akce ani konflikt. Téma projektu vychází z nejstarší podoby čínských znaků. Představení pracuje se znaky v jejich sugestivní moci, znaky se odpoutávají se od původního významu a promlouvají vlastní obrazivostí. Autoři se zabývají otázkou do jaké míry může znak řeči jako měnící jev vnímání hodnot vytvořit umělecké dílo, které není určeno pro tradiční způsob přijetí, neplní však méně funkci uměleckého díla. Prostě jen existuje, aniž by vysvětloval. Vytvářejí dílo, které nemá formu, estetické hodnoty, dokonalost. Dílo nemožné, které nic nesděluje, nic neodráží, neodkazuje se na realitu, autora, diváka. Dílo, které uniká interpretací. Není určeno ani spojeno s místem. Je jako život sám, přechodné, těkavé, ve stálém pohybu. Nedělá nic, jen existuje, jen tato existence zasazuje okolní realitu do nereálné = umělecké existence.
Námět: Ondrej Lipovský
Choreografie, interpretace: Bora Debnárová, Ondrej Lipovský
